Jak jsem se stala šperkařkou

Je to až neuvěřitelné, ale po své cestě za snem o šperkovém království kráčím už jedenáctým rokem. Byla to cesta dlouhá a leckdy klikatá, ale dneska vidím, že i různé slepé uličky měly v mém příběhu své místo.

V roce 2010, během studií na vysoké škole (víte, že mám vystudovanou bohemistiku a překladatelství z francouzštiny?) mě kamarádka seznámila s dráty a korálky. Tvoření šperků mě uchvátilo a dlouhé hodiny jsem obdivovala jemnou drátenickou práci zahraničních šperkařů. Bylo to jako kouzlo – stačilo vzít pár kousků kovu a drátu a byla jsem schopná zachytit střípek svých vysněných fantasy světů a zhmotnit je v něco krásného. Touha vyrábět čarovné šperky mě přiměla si pořídit živnostenský list, přihlásit se na puncovním úřadě a začít pracovat se stříbrem. 

Takhle jsem prodávala na Dyzajn Marketu v roce 2014 – tehdy ještě dohromady bižuterii i stříbro.

Po ukončení školy jsem si ale sama začala podnikání komplikovat. Místo toho, abych se věnovala stříbru a fantasy šperkům, jsem zkoušela kde co – v naději, že se to bude prodávat. Zapomněla jsem na to, proč mě tvorba tak uchvátila. Vyráběla jsem levnější bižuterní šperky a drátované bižuterní čelenky, prodávala materiál, učila na kurzech, jezdila po různých prodejních akcích… často jen proto, že jsem viděla, že někomu jinému to fungovalo. Nerespektovala jsem svoji vlastní cestu a ty náročné drátované šperky jsem nakonec skoro přestala dělat.

V roce 2015 jsem narazila na pomyslné dno. Překladům jsem se už věnovat nechtěla, ale šperky mi nevydělávaly dost na to, aby mě uživily. Byla jsem zahlcená a nešťastná a ani samotná tvorba mě už nenaplňovala. Rozhodla jsem se, že přestanu podnikat, najdu si práci a šperky budu vyrábět jen pro radost. Dokonce jsem už měla za sebou úspěšný pohovor v jedné mezinárodní firmě.

V mezičase jsem ale zjistila, že se nám konečně zadařilo a čekám miminko. Práci jsem nakonec odřekla a rozhodla jsem se, že to se šperky ještě jednou zkusím. Vzhledem k těhotenství jsem zrušila všechny možné spolupráce a nechala jsem si jen to, co mě bavilo nejvíc – zakázkovou výrobu stříbrných šperků. A všechno do sebe začalo postupně zapadat… za posledních pár let jsem se neuvěřitelně posunula, hlavně díky skvělým lidem kolem sebe. A taky díky našim dětem.

Fotka z roku 2019 – tehdy jsem byla mámou na rodičovské a šperky tvořila, když děti spaly.

Když jsem s malými dětmi (máme chlapečka a holčičku pouhých 16 měsíců od sebe) nemohla moc pracovat v dílně, začala jsem místo toho studovat teorii handmade podnikání. Hodně mi to otevřelo oči. Svoji značku beru dneska jako svůj největší projekt – chci pracovat na značce samotné a dívat se na ni víc zvenčí, s odstupem. Snažím se být věrná tomu, co mě na práci opravdu naplňuje – a to je práce s vámi při zakázkové tvorbě a moje láska k fantasy, historii a přírodě.

Moje šperkařská cesta byla leckdy klikatá, ale cítím, že teď jsem konečně tam, kde jsem si přála být. Splnil se mi můj sen – vyrábět tak úžasné fantasy šperky, že se člověku až tají dech a cítí se jako v kouzelné elfí říši. Mít šperky nejen pěkné na pohled, ale i technicky tak propracované, aby přetrvaly po generace a staly se “rodinným stříbrem”. Dělat svoji práci dál s péčí a láskou a živit se tím, co je můj hlavní dar – přinášet světu krásu v něžných špercích. Pomáhat dalším ženám, aby svoje krásu ocenily a našly svůj kouzelný talisman, který jim umožní proměnit se ve vílu, čarodějku nebo elfí královnu. Děkuji, že mě na mé šperkařské cestě podporujete!